Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Hrabata Czerninové z Chudenic
Česká hraběcí rodina, jejíž několik členů z větve nedrahovické a chudenické působilo v létech 1715 - 1816 na zámku v Nebílovech, kde se významnou měrou podíleli mj. na zdejší stavební činnosti.
Vojtěch Prokop Václav Czernin, svaté říše Římské hrabě z Chudenic *10.4.1746 - + 2.6.1816
Nejmladší z pěti dětí Heřmana Jakuba Czernína a Marie Ernestiny ze Šternberka, nejvyšší lovčí království Českého /od r.1790/, který Nebílovy, resp. panství Šťáhlavy-Nebílovy-Chocenice zdědil v roce 1784 po smrti svého otce. Zchátralý a desítky let nepoužívaný zámek nechává pro reprezentační účely zgruntu opravit. Za účasti stavitelů Palliardiho, Haberditze a Dewetze je v létech 1785 - 1792 rekonstruována nejen samotná
budova zámku, ale vznikají i nové hospodářské objekty. Od roku 1789 je v Nebílovech činný ve své době velmi žádaný český dekorativní malíř Antonín Tuvora, který pro Czernina paralelně pracuje i na výzdobě nedalekého lesního zámku Kozlu. a snad i ve Šťahlavech. Za éry Vojtěcha Prokopa hraběte Czernina zažívá zámek své nejšťastnější období. Pořádají se zde hostiny, hony, v pokojích jsou desítky lůžek pro přespávající hosty.
Po Czerninově smrti dědí panství i reprezentační nebílovskou rezidenci prasynovec Kristián Vincenc hrabě Waldstein-Vartemberk. Rodina však již po několika letech zámek pronajímá pro hospodářské účely a nájemci nechávají zámek pustnout. Do objektu není investováno, a od poloviny 19.stol. zcela ztrácí svůj reprezentační charakter.
kresba erbu Vladimír Javora
Anna /Antonie?/ Josefa hraběnka Czernínová z Chudenic, roz. z Küenburgu
*1.6.1687 v Salzburgu + 4.3.1755 v Praze
/1659 – 1710/ byl v létech 1695 – 98 vyslancem ve Varšavě, po r. 1700 nejvyšším zemským hofmistrem a od r.1704 nejvyšším pražským purkrabím. Podporoval výtvarné umění a bylo o něm známo, že dokonale ovládá český jazyk, což nebylo v té době rozhodně běžné. Po smrti svého muže /zemřel rok po svatbě/ kupuje v roce 1715 rozestavěný nebílovský zámek od Marie Terezie hraběnky z Wrtby, roz. ze Steinau, dědičky po "nebílovském maršálovi" Adamovi Jindřichovi. Zámek nechává dostavět /1719/ snad za účasti stavitele Františka Maxmiliána Kaňky pro svého, tehdy devítiletého syna Františka Antonína.
František Antonín hrabě Czernin z Chudenic
*3.7.1710 + 20.12.1739
Syn Heřmana Jakuba Gottlieba Czernina a Antonie Josefy roz. von Küenburg. Otec mu zemřel několik týdnů po jeho narození. 31.května 1735 si bere za manželku o sedm let starší Marii Isabellu Johannu komtesu de Merode-Westerloo, vdovu po svém nevlastním bratrovi
Františku Josefovi. Z manželství se za tři roky narodí dcera Marie Josefa Ludmila, pozdější dědička mělnického panství, provdaná v roce 1753 za Augusta Antonína knížete z Lobkowicz.
Vztah mezi uvedenými členy rodu je patrný z rodokmenu:











