Marina Richterová "Vzpomínka na nedávno"

Výstava

Zveme Vás na výstavu grafik, maleb a známek Mariny Richterové. Výstava bude přístupná v prostorech zámku Nebílovy Gallery Tuwora od 31. 5. 2022 do 17. 7. 2022. 

 

Marina Richterová 

je světově oceňovaná výtvarnice, grafičkamalířka a ilustrátorka.

Marina Richterová se narodila 21. června 1962 v Moskvě, do vzdělané umělecké rodiny. Jejím otcem byl významný ruský malíř prof. Oleg Pavlovič Filatčev, vedoucí ateliéru monumentální malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Matka, prof. Ljubov Fjodorovna Kurilo je genetička, žije v Moskvě.

Studium

V létech 1978 – 82 studovala Marina Richterová na Střední uměleckoprůmyslové škole, obor miniaturaikona. Po té pokračovala studiem na Vysoké škole polygrafické, obor knižní kultura a ilustrace (1982–1983). V roce 1983 se přestěhovala do Prahy, byla přijata na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor ilustrace a užitá grafika. Studovala u Jiřího Mikuly, a prof. Studia zakončila diplomovou prací- cyklem devíti měkkých krytů na motivy Shakespearova Krále Leara. Oponentem Richterové byl akademický malíř a grafik Oldřich Kulhánek, který se později stal jejím respektovaným kolegou, rádcem a přítelem a jehož tehdejší hodnocení bylo pro Marininu další profesní dráhu zásadní.

Dílo

Marina Richterová má velký respekt k bílému, prázdnému listu papíru; proto pro své skici mnohdy využívá obálky nebo zadní strany použitého papíru. Výsledkem jsou malé, živé kresby, někdy se povede třeba jen jedna čára. Ovšem ta jedna čára nebo vztah čar je pro Richterovou zásadní; je částí jejího podvědomí. Sama říká: "začínám kreslit jen tehdy, když mám myšlenku zformovanou v hlavě." Mnohdy záměrně využívá formáty až do úplných krajů; její hlavy jsou tzv. "na doraz". Okraj papíru tvoří pomyslný rám lidského vidění. Figura, přestupující viditelné pole pozorovatele a odcházející do neznáma, přitahuje diváka do naprosté blízkosti děje, násobí tak jeho emoce. Při své tvorbě vychází z premisy, že to, co má viset "doma na zdi", má mít estetickou hodnotu. Razí filozofii antické estetiky, tj. že umění má povznášet – přičemž může být i kritické, či sloužit jako informace.

Od roku 2007 se Richterová věnuje studiu umění dálného východu a čínského jazyka. Vytvořila kolekci své nezávislé tvorby, tzv. projekt TAO, který měl zásadní vliv i na její výtvarný projev. V roce 2006 ještě přidala jednoroční studium se zaměřením na sinologii a koreanistiku. Jednou z původních idejí projektu byl přenos některých principů tisku xylografie (tisk z výšky z dřevěného štočku) do techniky litografie (tisk z plochy z kamene). Takzvané Ukiyoe - obrázky pomíjivého světa - dřevořezy, velmi oblíbené širokými vrstvami obyvatelstva Japonska v období šogunátu rodu Tokugawa (1600-1868), se Richterové staly inspirací k  nalezení zcela odlišné výtvarné formy, založené na spojení evropské kresebné školy a estetiky zenového Japonska. Vedle klasické kresby na kámen byl vyzkoušen zvláštní typ proškrabávané litografie a tzv. "brokátový tisk".

Důležitou položkou v autorčině tvorbě jsou knižní ilustrace. Zejména akvarely a kresby. Mezi nejoceňovanější patří ilustrace k Shakespearovým dílům Král Lear a devět měkkých krytů k bibliofilii Sonety. Kresbami a akvarely doprovodila řadu knih pro děti i pro dospělé. V ilustračních cyklech dokáže vytvořit snadno zapamatovatelný typ protagonisty nejrůznějšího charakteru, s jeho proměnami, způsobenými měnící se úlohou v dramatu děje. Oceněny byly ilustrace k pohádce Louskáček a myší král (2014); v roce 2015 vyšla v Albatrosu Černá slepička. Richterové se v ilustracích obou knih podařilo postihnout znepokojivou tajemnost, danou příběhy rozkročenými mezi dětským i dospělým světem, v  němž není předem dána záruka šťastného konce. Malířka se zde vyjádřila pomocí koláží, v nichž vlastní malbu kombinovala s prvky z tiskovin a reprodukcemi starých obrazů.

Tvorba Mariny Richterové je neodmyslitelně spjata i s exlibris. Richterová má zastoupení již přes 300 opusů exlibris, které jsou uloženy ve sbírkách a galeriích po celém světě.

Marina Richterová pracuje také na grafikách nejmenšího formátu, na návrzích známek. S typickou energií a odvahou se chopí každé výzvy, přicházející s novým zadáním či potřebou dát reálnou podobu vlastní fantazii. Její známka Europa – Psaní dopisů z roku 2008 je považována za jednu z nejnápaditějších a současně nejkrásnějších, jaké kdy u nás vyšly. Pro Českou poštu vytvořila několik známek, které získaly světová ocenění, např.: Mozart, Kafka, Hrabal, Kaprálová a další.

Na základě předchozích úspěchů oslovila v roce 2014 Richterovou vatikánská pošta, resp. Úřad pro filatelii a numizmatiku městského státu Vatikán (UFN), s nabídkou vytvoření návrhu známky ke 450. výročí narození Williama Shakespeara. Díky tomu získal Vatikán významná ocenění v mezinárodních soutěžích o nejkrásnější poštovní známku světa. Zatím posledním (šestým) „vatikánským“ dílem Richterové je dvojportrét nizozemského malíře Rembrandta van Rijna, na známkovém aršíku, který vyšel v r. 2019.
V období let 2018 – 19 si Marina Richterová vydala i své vlastní známky, vycházející z jejího grafického díla.

 

Richterová si zakládá na virtuosní kresbě a filigránské preciznosti. V současnosti je považována za úřadující královnu české grafiky, se světovým přesahem.