Nebílovy

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnes zavřeno

POZOR do obce Nebílovy je uzavřena silnice (probíhá oprava komunikace) ze směru od Plzně, od Nepomuku. Ze silnice č. 20 odbočíte na Nebílovy. Poté je objížďka značená přes Nebílovský Borek - Štěnovický Borek - Čížice - Předenice - Netunice - Nebílovy (celková délka objížďky je 10km). Uzavírka bude zřejmě až do září. Omlouváme se za vzniklé obtíže a Těšíme se na Vaši návštěvu.

Zavřít

Vojtěch hrabě Czernin z Chudenic

Vojtěch hrabě Czernin z Chudenic (1746 - 1816)

Sezónu 2016 jsme v Nebílovech rádi věnovali osobnosti Vojtěcha hraběte Czernina z Chudenic, příslušníka jedné z nejpřednějších českých aristokratických rodin, od jehož smrti uplyne 2. června 2016 200 let. Právě jemu vděčí zdejší kraj za rozvoj a nebílovský zámek za záchranu i kompletní obnovu, která zde proběhla v létech 1785 - 1792. Vojtěch zdědil panství Nebílovy - Šťáhlavy - Chocenice po svém otci Heřmanovi v r. 1784. Zámecká rezidence v Nebílovech, postavená počátkem 18. stol. a pro statické poruchy dlouho neobývaná, se tehdy nacházela ve velmi špatném stavu. A tak vedle novostavby lesního zámku Kozlu soustředil Vojtěch Czernin svou pozornost právě na obnovu reprezentačního areálu v Nebílovech. Za účasti předních architektů své doby, Ignáce Palliardiho a Václava Haberditze byl zámek během pěti let důkladně opraven, a byly přistavěny i nové objekty hospodářského dvora (jízdárna, stáje...). Na počátku devadesátých let 18. stol. působí v Nebílovech malíř Antonín Tuvora, kterému hrabě svěřil kompletní malířskou výzdobu interiérů.

Vojtěch hrabě Czernin, rytíř královského neapolského Dianina řádu, pán na Šťáhlavech, Veselé, Plzenci, Radyni, Nebílovech a Chocenicích se narodil na samém počátku 1746 (pokřtěn byl 4. ledna)otci Heřmanovi Jakubovi Czerninovi a  matce Ernestině, rozené ze Šternberka jako čtvrté z pěti dětí. Po úspěšném absolutoriu právnické fakulty nastoupil úřednickou kariéru na postu rady apelačního soudu pro Království české v Praze. Byl skutečným císařským komořím a tajným radou. Císař Josef II. mu také svěřuje jednu z vysokých dvorských funkcí, úřad nejvyššího lovčího Království českého. V Plzni zastával čestnou funkci protektora spolku místních ostrostřelců. Hrabě byl typický příslušník rokokové aristokracie, jejímž vzorem byl život a lesk francouzského královského dvora Ludvíka XVI. Je znám jako vzdělaný, trochu nehospodárný kavalír. Soudě podle dvou velkých jízdáren na zámcích Kozel a Nebílovy byl Vojtěch, podobně jako většina tehdejších aristokratů, velkým milovníkem koní. Jen v Nebílovech nechal vybudovat dvě stáje pro několik desítek svých miláčků. A stejně jako mnoho příslušníků jeho stavu byl i Vojtěch Czernin činný v zednářském hnutí. Rovněž byl silně ovlivněn myšlenkami a filosofií návratu k přírodě J. J. Rousseaua, které se sám pokusil zhmotnit ve stavbě zámku a přírodního parku na Kozlu u Šťáhlav.

Nebílovský kavalír byl dvakrát ženat. Svatba s šestadvacetiletou Marií Josefou z Thun-Hohensteinu se konala na zámku v Děčíně 7. srpna 1772. Czerninský a Thunovský znak jsou vymalované mj. na klenbě tanečního sálu v Nebílovech. Po osmatřiceti letech nenaplněného manželství, 7. června 1810 hrabě Vojtěch ovdověl. Svou manželku pochoval v kostele sv. Martina ve Chválenicích, odkud byly ostatky r. 1811 přeneseny do nové rodové hrobky, postavené na šťáhlavském hřbitově. Klasicistní tumba, opatřená nápisovými deskami a erby obou rodin je dílem sochaře Michaela Platzera. 6. srpna 1812 vstupuje hrabě do manželství podruhé. Jeho vyvolenou je o čtyřicet let mladší Marie Eleonora Hackelberg-Landau. Ani druhé manželství však nebylo požehnáno dětmi a Vojtěch hrabě Czernin umírá 2. června 1816 na zámku ve Šťáhlavech bez přímých potomků, jako poslední mužský potomek tzv. chudenické větve slavného rodu. K poslednímu odpočinku byl uložen do rodové hrobky vedle své první ženy.

Sezóna, věnovaná 200. výročí úmrtí Vojtěcha Czernina byla zakončena slavnostním koncertem v kostele sv. Martina ve Chválenicích za účasti p. senátora Tomáše Czernina a jeho choti. Na programu koncertu bylo Requiem en ut mineur, à la mémoire de Louis XVI. od Luigi Cherubiniho.